Když někoho milujeme, máme tendenci ho chránit. Odehnat od něj všechno zlé, protože věříme, že to je pro něj to nejlepší. A že pohodou, kterou svému milovanému objektu zajistíme, vykoupíme i pohodu vzájemnou. Jenomže ono to tak většinou nefunguje. Každý člověk si chce o důležitých věcech svého života rozhodovat sám. A každý těžce nese zjištění, že byl z takového rozhodování – ať už z jakýchkoliv důvodů – vynechán. Proto nemůže Efram otci odpustit jeho někdejší zásah u Madison. Daleko horší je ovšem pro něj zjištění, že lidí, kteří věděli a mlčeli, bylo zřejmě mnohem víc.
