Planeta Země za jeden rok urazí na své oběžné dráze okolo Slunce 940 milionů kilometrů. Při oběhu se k naší životodárné hvězdě někdy blíží, jindy se zase od ní vzdaluje. Otočky kolem vlastní osy způsobují, že se střídají dny a noci, a nakloněnost osy má za následek, že na obou polokoulích jdou za sebou čtyři roční doby. Kdyby osa, podle které se Země otáčí, byla na plochu jejího otáčení přesně kolmá, v oblasti rovníku by panovalo věčné vedro, nesnesitelné pro všechny formy života, zatímco u pólů by se usadil nikdy netající led. Je třeba dodat, že střídání ročních dob a změny v počasí jsou pro život nejen blahodárné – mají v sobě gigantické síly, které čas od času mohou také přinést nesmírnou zkázu.
