Říká se, že láska je slepá. Milující člověk vidí předmět své touhy v těch nejrůžovějších barvách, nevidí na něm chyby, bývá pro něj vzorem dokonalosti. Jenže tahle slepota lásky má i druhou tvář. Jsme-li zaslepeni láskou, přestáváme vnímat věci kolem sebe. Zapomínáme, že existuje okolní svět a v tom světě lidé, kteří možná potřebují naši pomoc. To, že si o ni neřeknou, ještě neznamená, že ji neočekávají. A občas musí přijít náraz, abychom si to uvědomili. Andy a Efram Brownovi mají něco podobného velice brzy zažít…
