Dokumentární film Vetřelci a Volavky mapuje plastiku z doby normalizace ve veřejném prostoru na sídlištích i v centru města. Za komunismu platil zákon, že 4% procenta z rozpočtu nové výstavby musí být použita na výtvarnou výzdobu. Film jednak popisuje tehdejší dobu a vztah sochařů k ní, ale hlavně se zabývá dnešním úpadkem veřejného prostoru a devastací těchto zajímavých plastik (často kvalitních sochařských prací), na které se nevztahuje žádná ochrana za strany města… Dnešním zastupitelům, potažmo developerům připadají betonové normalizační výstupy ošklivé, tak mnohdy poničenou sochu rovnou odstraní a panelák raději obdaří novou, pistáciově zelenou fasádou a sedlovou střechou. Proč změnu doby vždycky odnáší nevinné sochy?
